Česko pije vodovodu

Pro zákazníky

Žádejte vodovodu!
Zde je mapka podniků, kde už uspějete.

Máte něco na srdci? Jsme na Facebooku, tak se ozvěte.

Suchej únor: méně alkoholu, více vody

Už dva týdny probíhá čtrvtý ročník kampaně Suchej únor. Co vy, taky jste tento měsíc na suchu?
Suchej únor

Kampaň je zaměřená na muže, protože každému čtvrtému z nich u nás hrozí závislost na alkoholu. Průměrný Čech vypije 18,6 litrů čistého lihu ročně. Žen s rizikovými pijáckými návyky je 3x méně, proto se do záře reflektorů Suchýho února nedostaly.

O co tedy přesně jde? Chlapi po republice mají možnost se vrhnout do měsíční výzvy, kdy nepijí. Respektive nepijí alkohol, za to vodovoda – doufáme – teče proudem. Peníze ušetřené za panáčky můžou účastníci věnovat na řešení chlapských problémů, kdo je více sportovní než charitativní typ, tak si může 2. dubna zaběhnout 1/2 maraton za střízlivější Česko. No a kdo se nerad poští do velkých akcí, může jen inspirovat svým odhodláním ostatní. Veškeré možnosti shrnuje web projektu.

Já bych na závěr dodala, že Česku by prospěla sušší zábava po celý rok. Jedním ze základů boje proti přemíře alkoholu je určitě to, aby vodovoda byla v hospodách levnější než pivo. Ideálem je pak například Británie, kde jsou podniky prodávající alkohol povinné nabízet vodovodu zdarma.

Zuzka

PS: Díky Majklovi za tip na příspěvek :)

7 nečekaných souvislostí: Světový den vody 2015

Letos na téma Voda a udržitelný rozvoj
Zuzana Cabejšková, 17.3.2015

V neděli 22. března se pozornost celé zeměkoule upře na téma vody. Její světový den pořádá již od roku 1993 OSN. Každý ročník řeší vodu z jiného úhlu pohledu, letos to bude v kontextu udržitelného rozvoje. Nad čím se můžeme v neděli zamýšlet a jaké akce navštívit?

OSN rozdělila téma vody a udržitelného rozvoje na 7 oblastí. Některé oblasti jsou přímočaře spojené, v jiných byste souvislost s vodou na první pohled nehledali.
(Pokračování textu…)

Mezinárodní Den bez balené vody 2015

Máte žízeň? Zažeňte ji bezodpadově.
Připojte se k 5. ročníku světového Dne bez balené vody.

Zuzana Cabejšková ze spolku Česko pije z vodovodu ukazuje 200 PET lahví, což je průměrná spotřeba Čecha za rok

Zuzana Cabejšková ze spolku Česko pije z vodovodu ukazuje 200 PET lahví, což je průměrná spotřeba Čecha za rok. FOTO: Jan Bendl

Ve světě se denně vypije přes 700 milionu litrů balené vody. Největší podíl na tom hlásí Čína (100 mil.), USA (85,6 mil.) a Nigerie (69 mil). V Česku kupujeme 3 miliony litrů za den. Den bez balené vody chce připomenout, že kvalita naší vody z kohoutku přitom patří mezi nejlepší na světě.

Tradice Dne bez balené vody se zrodila v roce 2010 v Kanadě, a to z iniciativy Národní studentské unie. Vysokoškolákům se nelíbilo, že se voda prodává jako zboží, když se ve skutečnosti jedná o veřejný statek a základní životní nutnost. Kanaďané také poukazují na vysokou ekologickou stopu balené vody: její dopad na životní prostředí je až 1000krát vyšší než ten vody kohoutkové.

Česko pije z vodovodu

Přímořské státy čelí velkému problému znečištění oceánů. „Množství plastů zejména v Tichomoří je tak obrovské, že bývá označováno za šestý světadíl,“ prozradil David Lukáč ze Spolku průmyslové ekologie při VŠCHT. Lukáč varuje, že Českou republiku plastový nepořádek v přírodě také trápí: 25-46% volně pohozených odpadků dle studie MŽP představují právě PET lahve. Průměrný Čech jich za rok koupí a posléze vyhodí okolo 200 kusů.

Den bez balené vody

Většina PET lahví naštěstí nekončí v přírodě. V tuzemsku se můžeme pochlubit nadprůměrnou mírou recyklace plastových obalů: dosahuje 67% , přičemž v EU27 je průměr méně než 40% . Faktem ale zůstává, že nejužitečnější je vzniku odpadu předcházet: místo igelitových tašek nosit látkovou, místo jednorázové nádobí používat omyvatelné, místo balených nápojů pít točené. To si Češi nejlépe uvědomili během ekonomické recese v roce 2008. Platit 50-200x více za vodu v PET lahvích a ještě se starat o třízení přestalo dávat smysl. Celkově tak za posledních 6 let spotřeba balených vod klesla o 18,9% v maloobchodě, v pohostinství dokonce o třetinu.

Peníze

„Voda z obchodu je nejen drahá a neekologická, ale ani nechutná lépe a neprospívá zdraví více než ta, co máme doma,“ vysvětluje trend Zuzana Cabejšková, předsedkyně spolku Česko pije z vodovodu. „Čtyři z pěti lidí nerozeznají chutě balené a kohoutkové a 75% dává vodovodě stejnou nebo lepší známku,“ poukazuje Cabejšková na slepé ochutnávky, které se svým spolkem po republice dělají.

Den bez balené vody můžete oslavit i v restauracích. Dle Michaely Závodné ze Zomato nabízí vodu z kohoutku zadarmo každá třetí restaurace: „Další podniky pak vodu buď zpoplatňují, nebo vyhoví jen individuálním žádostem. Některé službu uplně odmítají.“
Přehled podniků, kde jsou točené vodě nakloněni najdete zde.

bottled-water-free-day

Voda pro Kamerun 2015: Litr za dvacku, dvacka za strom!

Parádní akce, která vás počínaje Světovým dnem vody začne zabavovat ve stovce kaváren a restaurací po ČR: Voda pro Kamerun je opět tu!

Voda pro Kamerun 2015

O co jde?
Třetí ročník akce Voda Pro Kamerun má za cíl zasadit co nejvíce stromů v horském mlžném lese na severu Kamerunu, kde už dlouhá léta působí skvělá československá neziskovka Kedjom-Keku. Letošní edice je zpestřená tím, že členové Kedjom-Keku objevili smečku vzácného lokálního šimpanze a sázením stromů jí chtějí rozšířit a zabezpečit přirozené útočiště.

V praxi Voda pro Kamerun probíhá tak, že si v zapojených podnicích za dvacku koupíte litr vodovody. Za tu samou dvacku pak v Kamerunu vysadí jeden strom! Sbírka je oficiálně schválena Libereckým krajem a bude probíhat od 22.3. do 7.4.

Jak se zapojit?
Nejlepší cestou, jak být v obraze, je sledovat FB událost Voda pro Kamerun 2015. Poté už stačí vyrazit do zapojených podniků a sosat vodu, co vám ledviny dovolí!
Zatím můžete natočit vlastní video Litr za dvacku, dvacka za strom!, jako to udělali třeba zaměstanci liberecké ZOO a šířit to na svém profilu s odkazem na událost:

Děkujeme! Na zdraví všech primátů :)

Student utratil za balenou vodu 30 tisíc Kč

Balená voda stojí pár korun, obvykle méně než dvacet. Když ale pár korun utrácíme každý den, vyjde to dlouhodobě draho. Student Jaroslav Vlasák jen za Aquily utratil 29 400 Kč.

pacmoney

Jaroslav pochází z Dolních Vilémovic na Vysočině. Je tedy zvyklý na studniční vodu. Ta ve městech mu nelahodí: „Přijde mi nějaká tvrdá a bez chuti.“

Aquila by Jaroslava měla vyhlásit svým nejloajálnějším zákazníkem, protože městké vodě odolával tak, že si kupoval jednu balenou vodu za druhou. Ve věrnostním programu Aquila nasbíral 2450 bodů, což při ceně 12 Kč za lahev dělá 29 400 Kč.

„Teď mám tak 424 bodů, zbytek jsem vyměnil za odměny a za ceny.“ Jarda má svůj životní styl i marketingovou strategii Aquily rád. Na mou otázku, zda ho jeho zjištění vedlo k nějaké reflexi nebo změně chování, odpověděl: „Vůbec ne. Pro mě je to pořád výhodnejší a kvalitnejší než pít z kohoutku ve městě.“

Nu, je jasné, že Jaroslav patří mezi oněch 25% lidí, kterým balená voda chutná více (viz naše video se statistikami Vodního baru).

Chuť je jen jedním aspektem v rozhodování: vodovoda je statisticky kvalitnější, nepoměrně ekologičtější a nepoměrně levnější: Kdyby Jarda místo balené vody pil tu z kohoutku, stálo by ho to cca 200 Kč. Ušetřil by asi 370 kg CO2.

Každý svého štěstí strůjce :-)

Zbaví se vysoké školy balené vody?

Zuzana Cabejšková

Brněnská Mendelova univerzita by se brzy mohla stát první „Bottled-Water-Free“ vysokou školou u nás. Připojila by se tak k světovému hnutí za návrat ke kohoutkové vodě. V USA existuje takových univerzit 27, dalších 26 je v Kanadě. Jejich zástupci řekli „ne“ balené vodě, instalovali pítka a snížili tak svou ekologickou stopu.

Terezka Vespalcová

Za českou iniciativou stojí Tereza Vespalcová, studentka 4.ročníku MU. Pod jménem „První Bottled-Water-Free univerzita v České republice“ se svým projektem soutěží v Unilever Výzvě. V krátkém rozhovoru jsem se zajímala, co jí k projektu vedlo a jak si zatím stojí.

Na Mendelovce studuješ agroekologii. Co Tě od zemědělství vede k vodě?
Studuji agroekologii, což je obor zaměřený na celkové znalosti o přírodě a krajině. Na základě toho jsme schopni provádět zásahy do krajiny jako protierozní ochranu, sanace a rekultivace, protipovodňovou ochranu. Přesto, že předměty zaměrené na vodohospodářství jsme také měli, k propagaci vody z vodovodu mě vede především fakt, že sama tuto vodu piji a přijde mi škoda utrácet peníze za vodu balenou, když navíc je méně šetrná k přírodě. K tomu mě nejspíše dovedly předměty jako environmentalistika či ochrana přírody a krajiny.

Většina studentů je trochu pasivních – na přednáškách si vyslechnou problémy životního prostředí, ale nemají nutkání je řešit. Co motivuje Tebe k rozjezdu praktického projektu?
Myslím, že asi skutečnost, že si všechno moc beru. Když k tomu přidáme moji akční povahu a to, že se umím poměrně snadno nadchnout pro věc, tak je projekt na světě . Motorem je pak obrovská podpora studentů Mendelovy univerzity, které se mi dostalo a za kterou bych chtěla moc poděkovat.

Že si všechno moc bereš?
Jsem narozena ve znamení raka, takže jsem od přírody poměrně citlivá. Doma jsem byla vedena k lásce k přírodě a živočichům, proto s často beru některé problémy až příliš osobně.

Jak v tomto kontextu tedy vnímáš balenou vodu?
Vzpomínám si na jednu z prvních přednášek na vysoké škole. Jednalo se o Environmentalistiku a přednášející mluvila o neskutečně obrovských ostrovech odpadků, jejichž součástí jsou také plasty, které jsou v každém světovém oceánu. Odpadky, ke kterým se žádný stát nemá, způsobují ročně smrt obrovskému množství živočichů. Tenkrát jsme všichni seděli s otevřenou pusou, nikdo z nás o tomto problému do té doby neslyšel. Myslím si, že je potřeba společnost informovat o problémech, které způsobuje mimo jiné nákup balené vody. Často je totiž základním nedostatkem to, že nám chybí znalosti.

Hezky řečeno. Jak tedy přesně pojmeš svou osvětu a co budeš považovat za úspěch?
Předmětem projektu je instalace pítek v prostorách univerzity. Oproti vodě z kohoutků na toaletách budou tato pítka atraktivnější a hygieničtější. V jedné z nejnovějších budov v areálu školy dokonce na toaletách teče pouze teplá voda. Dále projednávám s univerzitou nákup lahví s logem školy, což by moji myšlenku podpořilo. V prostorách univerzity se chystám vylepovat mapky s vyznačenými pítky a různá motivační hesla podporující vodovodu. Myslím, že největší odměnou pro mě bude, když budu svědkem toho, že lidé půjdou a napustí si vodovodu do své láhve z jedné z mých fontánek.

Máš to proBottled-water-free projektmyšlené. V čem vidíš největší překážku realizace a jak se ji pokusíš zdolat?
V současné době by se největší překážkou mohl stát nesouhlas univerzity. Přesto, že se vyjádřila pozitivně, ještě je třeba vše projednat s technickým odborem a s PR oddělením. Věřím, že budou projektu nakloněni, nicméně pokud se v této oblasti vyskytne problém, pokusila bych se využít té zmíněné podpory ostatních studentů, abych vedení školy přesvědčila.

 

Veřejné hlasování v soutěži končí 31.12. Zatím je projekt Terezy Vespalcové na 3.místě. Pokud se umístí ve vybrané desítce, bude moci začít s realizací již začátkem příštího roku. Svým hlasem můžete přispět i Vy, děkujeme!

Balená voda s příchutí: kolik je tam opravdu malin?

Prodej neperlivých a neochucených balených vod v Česku klesá. Přicházíme k rozumu? Chtělo by se říci, že ano: balená voda je totiž nejen zbytečně drahá, ale i zbytečně neekologická a nesmyslně těžká.
Výrobci balené vody ale nahrazují uvadající sortiment plejádou barev a novinek. Reklamy a regály nám nabízí tu dotek aloe, tu výtažek z kaštanu, tu pravé hrozny.

Vyrazili jsme do supermarketu a podívali se na tu přehlídku ochucených balených vod pěkně zblízka. Co jsme našli? Převážně cukr, aromata a konzervanty. Pouze u Bonaqua a Rajce se mihnuly skutečné ingredience: 0,5% broskve a 0,01% mateřídoušky (!). Mattoni Schoerle vybočovala se svým přírodním složením, které de facto odpovídá naředěnému džusu (je dvojnásobně drahá).

Poučení? Ze zdravotního hlediska je nejlepší sladké nápoje vůbec nepít. Pokud vás ale čístá voda neuspokojí, lépe si koupit kvalitní šťávu a udělat si doma vlastní nápoj. Balíky PETek s chemií ze svého nákupu raději vynechte…

Záznam z našeho výletu:

1. Ondrášovka lesní plody či malina: minerální voda, cukr, oxid uhličitý, regulátor kyselosti: kyselina citrónová, aroma, konzervační látky E202 a E211.
2014-05-23 16.08.58

2014-05-23 16.08.47

2014-05-23 16.14.43

2014-05-23 16.15.08

2. Dobrá voda pomeranč: minerální voda, cukr, aroma, kyselina citrónová, vitamin C.
2014-05-23 16.10.32

2014-05-23 16.10.55

3. Korunní bezinka: minerální voda, cukr, oxid uhličitý, kyselina citrónová, aroma, sladidla: cyklamát sodný, sacharin, acesulfam K, aspartam

2014-05-23 16.12.19

2014-05-23 16.12.33

4. Poděbradka švestková: minerální voda, glukózo-fruktózový sirup, kyselina citrónová, oxid uhličitý, aroma, konzervant: benzoát sodný
2014-05-23 16.11.26

2014-05-23 16.12.00-2

5. Mattoni malina: minerální voda, cukr, aroma malina, kyselina citrónová, regulátor kyselosti: citrát sodný, antioxidant: kyselina L-askorbová.

2014-05-23 16.13.28

2014-05-23 16.14.20

6. Bonaqua bílá broskev a aloe vera: pramenitá voda, fruktózo-glukózový sirup, broskvová šťáva (0,5%) z koncentrátu, oxid uhličitý, kyselina citrónová, konzervant: sorban draselný, aroma, antioxidant: alfa-tokoferol.
2014-05-23 16.12.44

2014-05-23 16.13.08

7. Rajec mateřídouška: pramenitá voda, glukózo-fruktózový sirup, kyselina citrónová, bylinný extrakt mateřídouška 100mg/l, aroma, konzervační látka: benzoan sodný.
2014-05-23 16.07.54

2014-05-23 16.09.25

8. Mattoni Schoerle: ovocná šťáva z koncentrátu (jablko 43,8%, citron 3,6%, bílé hrozno 3%), minerální voda, přírodní aroma.
2014-05-23 16.07.03

2014-05-23 16.10.11

Voda z kohoutku pro děti: nová kniha pro školy zdarma

Web Státního zdravotního ústavu odkazuje na novou knížku, ve které je voda z kohoutku ústředním tématem. Děti formou pohádky zjistí, odkud se voda z kohoutku bere, jak se upravuje, jak je kvalitní a jak s ní mohou šetřit. Také se dozví o úpravě odpadních vod a o ochranách zdrojů vod.

„Bohatě ilustrovaná kniha je v pevné vazbě a má 44 stran. Kniha vyšla původně v Německu v roce 2012 a vzhledem k velkému zájmu muselo během roku následovat druhé vydání. Německý časopis Der Spiegel ji charakterizuje jako „skvělé propojení pedagogiky a zábavy“. Knihu odborně připravila a vydala Spolková agentura pro životní prostředí.“ stránky SZÚ

Důležitá zpráva zejména pro školy je, že mohou knihu dostat zdarma: „Kniha je neprodejná a distribuuje se, především do škol, veřejných knihoven a dalších výchovných a vzdělávacích institucí, prostřednictvím vodárenských společností. Máte-li o knihu zájem, obraťte se na vašeho dodavatele pitné vody. Pokud by o knize nevěděl, může se obrátit na SOVAK ČR.“

Podrobnější informace najdete na stránkách SZÚ.

Voda z kohoutku je tématem nejen nové knihy, ale letitého úsilí SZÚ – každoročně monitoruje kvalitu vody a sepisuje o tom přehledné zprávy.

Balené vody vs voda z kohoutku: více než polovina lidí nepoznala rozdíl. Vodní bar Dobříš – Den Země 2014

Návštěvníci Dne Země 2014 dostali šanci vyzrát na balené vody díky Vodnímu baru, který pro ně připravil spolek Česko pije z vodovodu. Šlo o slepou ochutnávku tří druhů vod: té z místního kohoutku, balené pramenité a balené pitné.

Voda z vodovodu zabodovala

Jak to dopadlo? Pouze 14 šťastlivců dokázalo vzorky správně přiřadit a 84% ze 105 návštěvníků ohodnotilo chuť vzorku s vodovodou jako stejnou nebo dokonce lepší než vzorků balených. Vodu z vodovodu rozeznalo 45 lidí.

Tento výsledek překvapil i nás, pořadatelky: „Vodovoda za 4 roky existence Vodního baru zatím zabodovala vždy, ale v Dobříši vyhrála skutečně nekompromisně. Je vidět, že místním jejich voda chutná,“ doplnila Zuzana Cabejšková, předsedkyně Česko pije z vodovodu. S kolegyněmi kromě ochutnávky zprostředkovaly i pohled na environmentální zátěž balené vody. „Třízení je sice užitečné, ale jádro problému neřeší. Nejlepší je vzniku odpadu předcházet a volit varianty, které jsou méně materiálově náročné. V otázce pitného režimu vodovoda právě takto ekologické řešení nabízí,“ vysvětluje Marta Zveibil Hrubá, členka spolku.

Problémy, které provází balené vody

Pro znázornění problematiky odpadů jsme Vodní bar tentokrát trochu inovovali: ze žlutých kontejnerů jsme posbírali 200 PET Lahví (zde díky obětavému nasazení Michala Blažka), což je zhruba množství, které dle PETcore průměrně každý Evropan za rok spotřebuje. Ty jsme vymyli, svázali a přivezli do Dobříše, aby děti viděly, jak materiálově náročné balené vody jsou.

Zatímco my, holky z Česko pije z vodovodu, upozorňovaly na ekologické dopady balené vody, vedlejší stánek poukazoval na to, jaké pohodlí nám nabízí veřejné vodovody. Na rozdíl od některých méně šťastných obyvatel planety nám stačí otočit kohoutkem! Přesto si něktěří dobrovolně hrají na Afriku a tahají těžké balené vody ze supermarketů.

Děkujeme Ing. Aleně Harmanové z MÚ Dobříš za pozvání a Danče Babjakové za výpomoc ve Vodním baru.

Příští Vodní bar se bude konat v polovině května v Říčanech, těšíme se na viděnou!

zuzana@zvodovodu.cz

Voda pro Kamerun: voda z kohoutku za 2841 stromů!

Děkujeme všem, co podpořily v minulých týdnech akci Litr za dvacku, dvacka za strom, při které zapojené kavárny prodávaly karafy vody a vybrané peníze šly sdružení Kedjom Keku na záchranu horského mlžéno lesa v Kamerunu.

Celkem se podařilo zajistit prostředky na 2841 stromů. I takto voda z kohoutku pomáhá :-)